Volná energie a evoluce lidstva

Myšlenky na závěr

Takže proč pořád nemáme tyhle zázračné technologie? Není to jen o tom, že vlivní lidé se zuby nehty drží svých vydobytých elitních pozic. Velký podíl na tom máme i my – především proto, že tuhle změnu nepožadujeme. Tím neříkám, že máme jít do ulic a demonstrovat před budovami vlády. Někdy to může pomoct, někdy ne, ovšem když už na to dojde, mohou převládnout emoce a i ušlechtilé záměry se mohou změnit ve zbytečnou destrukci.

Asi je zřejmé, že kdyby se dostaly tyto vynálezy do všech domácností, byl by to úplný obrat. Naprostá změna pravidel hry.

Když by najednou byla všude energie, kterou by nikdo nemohl „vlastnit“ a prodávat, byl by to také pořádný zásah do našeho naprogramovaného přesvědčení o tom, že v prvé řadě musíme bránit sami sebe před zlými spoluobčany a bojovat o vlastní přežití v tomhle nepřátelském světě, kde nám údajně každý jde po krku.

Nepřipadá vám, že nezodpovědný druh, jakým se zatím lidská rasa zdá být, nedostal k těmto pokročilým technologiím přístup z určitých pádných důvodů? Myslím tím hlavně zodpovědnost. Vůči sobě navzájem, vůči planetě a vůči veškerému životu.

Očividně tyto nové technologie nebudeme moci globálně přijmout, dokud nedospějeme k tomu, že nemá smysl je používat k obohacování jednotlivce nebo skupiny na úkor druhých, nebo je používat k ničení čehokoli živého. No řekněte – dali byste dítěti do ruky světelný meč?

Utopie, nebo vědomý krok na další stupeň vývoje?

Představte si svět, kde mají všichni přístup ke všemu, co potřebují pro život, aniž by museli někomu platit. Svět, kde si všichni uvědomují, že vše je v nich a oni jsou ve všem. Kde každý ví, že jak smýšlí o ostatních a jak vůči nim jedná, je jako smýšlení a jednání vůči sobě samému. Svět, kde každý má svobodu se věnovat se všemu, co ho baví a rozvíjet svoje jedinečné talenty, se kterými se sem každý z nás narodil. A eventuelně je darovat světu a podílet se tak na jeho vývoji.

Není to jen zbožné přání několika jednotlivců, nebo skupin. Stojíme na prahu doby, kdy je potřeba se rozhodnout a přiklonit se k jedné straně. Buď budeme pokračovat stejným způsobem jako doteď a podřezávat větev sami pod sebou, nebo se oprostíme od strachu a vykročíme do neznámého teritoria Vědomí Sjednocenosti a vezmeme naše životy a s nimi celou planetu na další stupeň evoluce. Byl bych upřímně rád, kdybych se jednou mohl ohlédnout za tímhle obdobím a s úsměvem říct svým dětem, že jsme neselhali. Že nedošlo k další globální katastrofě, která by ponořila naši civilizaci pod hladinu oceánu a zahladila po ní většinu stop.

Jsme s planetou propojení víc, než teď můžeme vnímat. Nejen mysleme, ale hlavně JEDNEJME podle toho. Nikdo to za nás neudělá.